Jak mě naštvala Google navigace

V sobotu jsem jel s rodinou do Mladé Boleslavi do kina, Zdenka holkám ke dni dětí slíbila pohádku o lesních strážcích. Ráno jsem rezervoval lístky, výběr byl malý, sál už byl poměrně plný. Tentokráte jsem se rozhodl, že nepojedu přes Dětenice, ale zkusím cestu přes Prodašice. Zpětně už vím, že jsem v této obci blbě odbočil, resp. neodbočil na Doumosnice. Nejspíše navigace vybrala kratší cestu, která ale trvala pekelně dlouho.

V Úhercích mi navigace nabízela sjezd z hlavní na malou cestičku mezi baráky, tak jsem ji ignoroval. Občas plácá nesmysly. Jenže v Dobrovicích byl ve směru na Boleslav zákaz vjezdu, opravovali silnici, objížďka vedla do centra na kruhový objezd. Vjel jsem na kruháč, kde byla směrovka objížďky poněkud podivně natočená. Znejistil jsem a tak jsem si udělal na kruháči kolečko a zahlédl jsem jinou směrovku – směrem na Úherce, odkud jsem přijel! Tomu se říká definice kruhem.

Ok, vrátil jsem se zpět, tam ale žádná směrovka nebyla, zato navigace mě neustále hnala do kopce mezi baráky. Dobrá, nechal jsem se překvapit a vjel jsem na silničku. Tam po mě chtěla odbočit vpravo na štěrkovou cestu. Hmmm, začínal jsem být silně nervózní. Měl jsem deset minut rezervu, abych bezpečně vyzvednul lístky, než propadne rezervačka. Fajn, zkusím to. Pár baráků, polní cesta a les. Rozježděná polní cesta, zjevně jsem nebyl první. Kouknu na mapy, je to tak kilák dva a pak vjedu na vedlejší cestu sousední obce. Zkusím to. Jedu v lijáku rozbahněnými kolejemi a živě si představuji, jak čekám na traktor, aby mě odtud vytáhnul. Zdenka naléhá, ať se vrátíme. Vzdávám to a couvám pár set metrů zpátky.

uherce mapa

Následovalo pět minut hrátek s navigací, jak najít jinou cestu. Vracet se zpátky se mi nechtělo, čas utíkal. Při vyjíždějí na hlavní cestu jsem potkal pražského Yetiho, asi další zoufalec s navigací. Zpět do Dobrovic, manželka ječela hrůzou, že jedu ralley. Jel jsem v rychlostním limitu, jen jsem nebrzdil, takže i můj pažout kopce přeskakoval. Na kruháči jsem zvolil jednu cestu, zkontroloval, co na to navigace a jel. Uff, u Bezděčína jsem najel na dálnici.

A jak to dopadlo? Parkoval jsem v době, kdy oficiální doba rezervace již vypršela. Před kinem se táhl dlouhý had fronty, který jsem vystál. A naštěstí moji rezervaci nezrušili – jejich interní limit jsem stihnul asi o minutu. Řekl bych, že moje cesta byla napínavější než ten film 🙂 Příště raději pojedu po známých cestách. A nebudu používat google navigaci, její zkratky jsou fakt šílené. Zlatý waze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.