Rubrika: IT

After almost six years with AEVI (Wincor) I feel it is time to seek a new opportunity. It gave me a lot: I have learned card payment industry, I have met interesting personalities like Michal Prazny or Miroslav Pekarek, I have worked with many colleagues I trust, I had a chance to present our products at Cartes exhibition in Paris, and finally I have met many customers from multiple countries. I have designed solutions for many high profile customers.

Past occupancies

I have a technical background. I have studied math informatics at Palacky University between 1995-1999. I had a Java lecture introducing this language to other students in 1996. I wrote an FTP client in Swing as my school project. My diploma thesis was to create neural networks simulator in C++. I worked as a trainer for ERP BAAN during my studies for international clients.

Once I graduated I was working as an IT journalist parallelly with my public service duty. My first job was J2EE developer in international startup 12snap when I met many great colleagues including Abhishek Balaria, Jiri Luzny, Eric Greene, Jan Stanek, Wally Green, naming just a few of them. Then I created popular webzine www.abclinuxu.cz where I spent countless hours. It attracted up to 200K monthly users. It was acquired by Stickfish, where I worked with Robert Kratky, Vlastimil Ott, Vita Valka, Martin Mateju, and Filip Korbel.

My next occupation was at Systinet founded by Roman Stanek. I started as UDDI registry developer. Systinet was acquired by Mercury Interactive and joined HP later. I was promoted to a team leader role. I managed an offshore team in Vietnam as well. I had a chance to work with Radovan Janecek, Miroslav Simek, Svata Dedic, Roman Pichlik, Jiri Fabian, Milan Boruvka, Ivan Kudibal, Albert Regner, Jacek Kopecky, Petr Ferschmann and many many others. We were developing high-quality products.

Then I changed my career path and became a solution architect at GEM Systems. I worked on B2B projects for VZP, I designed GIS integration and accident management for UAMK, IS for NIX. I have learned so many things from Pavel Dostal and my colleagues like Jiri Holubec, Marcel Dvorak or Karel Husa.

Perfect job

I am seeking for a job that is challenging and pushes my boundaries further. I enjoy creating new products, helping customers to fit their needs. I like to travel. It is satisfying for me when I solve some problem and the customer is happy.

Well, such description is very vague but intentionally. I do not want to limit opportunities with too concrete description.

Moderní stát, jakým bychom Česko chtěli mít, by měl umožňovat občanům volit elektronicky. Poslední dobou lze sledovat trend, že volební účast klesá. Pryč jsou časy devadesátých let, kdy volily tři čtvrtiny oprávněných občanů. Teď volit přicházejí jen tři pětiny voličů a to přesto, že volit lze dva dny. Občané pobývající v zahraničí mohou volit jen ve vybraných městech a znamená to pro ně často dlouhé cestování. Elektronické volby sníží bariéru a umožní hlasovat z pohodlí domova či v zaměstnání. Dělám si bláhovou naději, že by posílily volební účast a výsledky by pak lépe reprezentovaly přání všech občanů.

Tento příspěvek má za cíl začít diskusi nad zavedením elektronických voleb. Vykopávám.

Požadavky

1. Ze zákona i logiky věci  je hlasování tajné.
2. Hlasování musí být nezpochybnitelné.
3. Nesmí být možné hlasovat opakovaně, nebo různými způsoby.
4. Systém musí zabránit podvodům.
5. Systém musí být důvěryhodný a nezávisle ověřitelný.
6. Systém nesmí být nákladný.

Návrh

Dnes má volič možnost požádat o voličský průkaz, se kterým může volit v jakémkoliv okrsku. Když o něj zažádá, bude chybět na seznamu svého volebního okrsku. Tím je zajištěno, aby nemohl volit dvakrát. Podobný princip můžeme použít při elektronických volbách. Volič zažádá o elektronický volební průkaz, pochopitelně elektronicky a tím přijde o možnost volit ne-elektronicky. Bude chybět na seznamu svého okrsku a nebude moci zažádat o voličský průkaz.

Pro přihlašování k elektronickým volbám můžeme využít existující infrastrukturu – datové schránky. Jedná se o zákonem uznávaný způsob přihlášení ke státním elektronickým službám. Tento způsob autentizace používá například správa sociálního zabezpečení a je dostupná všem občanům. Jednou nevýhodou je, že někdo datové schránky odmítá úmyslně. Nejde ale vymyslet řešení, které by vyhovovalo všem. Datové schránky fungují, integrace přihlášení do jiných služeb je prověřená, tudíž jejich použití výrazně snižuje náklady na zavedení elektronických voleb.

Pro zajištění anonymity hlasů je nutné oddělit záznam hlasů od informace, zda je volič oprávněný hlasovat a zda již hlasoval. První systém tedy bude mít na starosti ověření přístupu voliče k nástroji a zajištění, aby nehlasoval vícekrát. Bude tedy evidovat, zda se volič registroval k elektronickým volbám a zda již hlasoval. Bylo by vhodné, aby uchoval informaci, kdy k volbě došlo a z jaké IP adresy. Pokud by totiž některý volič rozporoval platnost voleb s tím, že mu nebylo umožněno hlasovat, hodil by se záznam o provedení volby. Na druhou stranu identifikace uživatele a čas volby zvyšuje riziko spárování hlasu s konkrétním voličem. Čím oddělenější bude infrastruktura obou systémů, tím je toto riziko nižší.

Druhý systém bude zaznamenávat samotné hlasy a zajišťovat výstupy. V ideálním případě bude vytvořen obecný systém podporující všechny typy voleb, které máme (jednokolové jako do poslanecké sněmovny či obecních zastupitelstev, vícekolové jako prezidentské či senátní) a pro každé volby se připraví datový soubor s kandidáty, podle kterého volby poběží.

Po spuštění voleb systém promaže databázi, aby se zamezilo případným podvodům s předem připravenými hlasy a zároveň vloží iniciální záznam. Systém pro každý další hlas vloží záznam, který kromě volby voliče bude obsahovat kryptografický otisk předchozího záznamu nebo celé databáze. Inspirací budiž verzovací systém Git. Tímto principem bude zajištěno, že administrátor databáze nemůže některé hlasy smazat nebo vložit. Po skončení voleb dojde ke kontrole všech otisků, které musí tvořit souvislou řadu. Alternativně by šlo zvážit variantu technologie blockchainu, ale ne veřejného. Průběžné výsledky by totiž mohly ovlivnit volby. Nakonec systém vygeneruje záznam voleb, aby je statistický úřad mohl naimportovat do svých systémů.

Procesní zabezpečení

Aby systém byl skutečně důvěryhodný, musí být možnost, aby si kterýkoliv občan mohl jeho části sám ověřit. Bezpečnost systému nesmí být postavena na zatajování, jak funguje. Naopak je zásadní, aby byly zveřejněny zdrojové kódy a každý občan měl právo ověřit, že v nich není chyba nebo zadní vrátka. Jsem pro zveřejnění na GitHubu.

Nezávisle ověřitelné zdrojové kódy jsou jedna věc, druhou je ale ověřitelnost binárky. Proto navrhuji, aby byly jednotlivé části systému sestaveny před notářem a zástupci všech parlamentních stran od samého začátku. Tedy ideálně čerstvě nainstalovaný operační systém, do něj nainstalovat kompilátor a git klient. Následně stáhnout z veřejné repozitoře schválenou verzi a tu zkompilovat a podepsat. Binárka bude zveřejněna minimálně měsíc před volbami, opět aby ji občané mohli nezávisle prozkoumat. V případě chyby bude oprava commitnuta do veřejné repozitoře v GitHubu a postup sestavení se zopakuje.

V den voleb se znovu sejde komise, před kterou IT pracovník ověří podpis aplikace; ukáže, že databáze je prázdná a zapne volební systém. Zároveň bude odepřen přístup k databázi všem dalším uživatelům a administrátorům. Tento režim – IT pracovníci pod kontrolou notáře (notářů) a zástupců všech parlamentních stram – bude dodržen nepřetržitě do skončení voleb. Bude to náročné, ale odpadne riziko, že se někdo pokusí volby zmanipulovat.

Ekonomika

Zavést elektronické volby nemusí být drahé. Hodně se ušetří opětovným využitím autentizace voličů pomocí datových schránek. Není třeba budovat nový systém a voliči nemusí kupovat speciální hardware (třeba čtečky elektronickýh občanek).

Pokud volební systém nebude zavádět IBM bez veřejné soutěže ala EET, nemusí stát miliardy, ale spíše vyšší desítky miliónů korun. Porovnejte s 964 milióny korun, které stály parlamentní volby v roce 2010. Pro spoustu firem by bylo otázkou prestiže tento systém naimplementovat. Jeden den práce programátora stojí 10-20 tisíc korun, a pochybuji, že by se vývojem spálilo více než tisíce člověkodnů.

Když by se elektronické volby osvědčily a začal je využívat významný podíl voličů, stálo by ke zvážení zkrácení voleb. Opravdu je nutné volit dva dny? Třeba v Německu stačí jeden den. Zkrácení voleb by výrazně snížilo celkové náklady.

Závěrem

Autor se nečiní patent na rozum. Klidně návrh rozcupujte, vytkněte slabiny a navrhněte lepší řešení. Ale pojďme na zavedení elektronických voleb pracovat. Potřebujeme je. Máme 21. století.