Tipy pro junior vývojáře

Jste programátor – začátečník. Možná jste si zakoupili kurz placený z dotací, nebo studujete střední či vysokou školu. Snažíte se najít brigádu nebo zaměstnání, ale ukazuje se, že to není tak lehké. V tomto příspěvku vám nastíním, jak pokračovat.

Kdo jsem? Komerčně programuji od roku 1998, ať už zakázkově nebo v zaměstnání. Vytvořil jsem službu Linux Hardware, a později ji rozšířil na AbcLinuxu.cz, která pomohla desítkám tisíc uživatelů Linuxu. Pro Android jsem napsal výukovou hru LeliMath. Když jsem chtěl získat zkušenosti s AWS a moderními weby, připravil jsem web mezinamiridici.cz.

Programování je řemeslo

To je dobrá zpráva, protože nejde o žádnou magii. Jsou schopnosti, které potřebujete: logické myšlení, pečlivost a přesnost, schopnost dokázat přemýšlet s nadhledem (abstraktně). Budete se neustále učit. Mám pro vás další povzbuzení: dnes existuje spousta možností, jak a kde se učit. Najdete online školení, ať už na YouTube, Udemy, Khan academy. Existují tuny knížek. Hledat radu můžete na StackOverflow, Reddit nebo Discord. A hlavně, máte po ruce AI code asistenty, kteří umí hrát trpělivého mentora. Sice občas kecají, ale celkově jsou přínosní.

Nicméně to už nejspíše máte za sebou. A teď přichází hořká pravda – stát se dobrým programátorem vyžaduje velké úsilí. Jsou to stovky či tisíce hodin, které sedíte u počítače a snažíte se rozlousknout, proč ten zatracený počítač nedělá, co má. Každý problém, který vyřešíte, vás posune dál. Uděláte mraky chyb, což je naprosto normální a očekávané. Neexistuje žádná zkratka, budete muset makat. Pokud vám na kurzu tvrdili něco jiného, jen z vás nebo EU tahali peníze. Za námahu ale přijde odměna.

Najít junior pozici je těžké

Pokud čtete dál, předpokládám, že máte stále zájem o tuto cestu. Dnes máte ale horší podmínky na trhu. AI mění vše a firmy jsou teď obezřetné v najímání. Ukazuje se, že zkušený vývojář zvládne s AI mnohem více práce. Možná se naše práce změní. Já už teď mnohem častěji říkám AI, co má napsat, než abych kód psal sám. Proto firmy velmi obezřetně vybírají, koho najmout. Zvláště, pokud jim přijdou na pozici desítky či stovky životopisů a podvádět při online pohovoru je snadné. Jenže jak se máte stát zkušeným programátorem, když vám nikdo nechce dát šanci? Odpovědí je, že si zkušenosti můžete vypěstovat sami, i bez zaměstnavatele.

Vlastní projekty

První možností jsou vlastní projekty. Potřebujete řešit reálné problémy. Vymyslete si něco, co vám ulehčí život, i kdyby to byla jen ptákovina a dala se stáhnout lepší alternativa. Například adresář kamarádů a rodiny, který vám bude připomínat jejich svátky a výročí. Nebo katalog knih. Odjezd MHD z vaší zastávky. Předpověď počasí na chalupě. Spotřeba energií v domácnosti. Domácí finance. Nákupní seznam. Cvičební plán. Začněte něčím lehkým a postupně jej vylepšujte. Až váš první projekt začne fungovat, budete na sebe hrdí. Tak pokračujte a zkuste něco dalšího, složitějšího. Je to cesta. Pokud dokážete vytvořit projekt, který používá někdo další, získáte velkou motivaci pokračovat. Dneska na provozování vlastního webu stačí doslova pár stovek ročně (Hetzner referral 20€ pro vás).

Open Source projekty

Druhou možností jsou Open Source projekty. Bez nich byste reálně nic nevyvinuli. Kdykoliv importujete nějakou knihovnu, nejspíše bude mít otevřené zdrojové kódy na GitHubu a komunitu, která se o ni stará ve volném čase. Schválně se podívejte na váš současný projekt a najděte si pár knihoven, které používáte. Stáhněte si její zdrojáky a zkuste si je zkompilovat. Projekt obvykle obsahuje soubor či stránku s instrukcemi, jak na to. Povedlo se? Tak teď se podívejte na seznam chyb projektu. Obvykle je nad možnosti komunity na vše odpovídat, protože pak by neměli čas přinášet nové skvělé funkce. Najděte něco lehčího a zkuste si vytvořit minimalistický projekt, ve kterém se chyba objeví. Už i tohle vývojářům velmi pomůže – stačí nahrát ukázku na váš github (takzvané minimum reproducible scenario) a přidat odkaz do chyby.

Pojďme o krok dále. Zkuste hledat na internetu, jak problém vyřešit. Většina hlášení bude od nováčků, kteří nejspíše udělali nějakou chybu. Zeptejte se AI. Experimentujte. Projděte zdrojáky knihovny, které se v daném okamžiku používají. Ideálně v debuggeru a snažte se pochopit, co se děje a proč. Dost možná se vám podaří odhalit, proč se knihovna chová takto a jak by reportér měl své použití opravit. Nebo dokonce najdete chybu v knihovně. Tak vše zdokumentujte v ticketu. Poděkování vám zvedne sebevědomí. Pokud jste neuspěli, nevadí, nejspíše jste se něco nového naučili. Zkuste jiný ticket. Za nějaký čas určitě uspějete. A pak si třeba troufnete opravit nalezenou chybu v knihovně (včetně automatických testů). K tomu slouží „fork“ a „push / merge request“. GPT vám poradí, jak na to.

Závěr

Za nějakou dobu získáte zručnost a zkušenosti, a to i bez praxe ve firmě. Když do CV přidáte odkaz na váš aktivní GitHub profil, budete vyčnívat z davu. A při pohovoru bude znát, že nejste jen nějaká rychlokvaška a máte opravdový zájem. Také budete mít témata, o kterých se budete moci na pohovoru bavit. Firmy hledají lidi, kteří mají opravdový zájem se posouvat dále. Takže hodně štěstí! Čím začnete? Napište do komentářů svůj první projekt, pro inspiraci dalším.